
pondělí 29. prosince 2008
středa 10. září 2008
NOVÝ PROJEKT: Od Priglu na Špilas
Tak je to, balil sem kramle a valil na Oltec. Slyšíc cajdák a né córákem, razím přes Prágl. U Priglu čechroval dobré bahno, Starobrno bylo to! Čára fajn, debrecínek plno:-) Tenhle štatl je špica, zašmíruju sem hafokrát. A tak musím hodit čuz i na Kénik, Majlont, MonteBu, Šrajbec, Žabiny ba i Bástr. No, další doku je tu!;-)
/Co víte o Brně? A co víte o životě v Brně? Málo? Nevadí, pokusím se to změnit. Brno je nádherné město a zabere mi dost času, než se mi podaří do místního života více proniknout a odhalit pro vás jeho kouzla. Ale což, život je dlouhý;-) První kousky naleznete níže./
/Co víte o Brně? A co víte o životě v Brně? Málo? Nevadí, pokusím se to změnit. Brno je nádherné město a zabere mi dost času, než se mi podaří do místního života více proniknout a odhalit pro vás jeho kouzla. Ale což, život je dlouhý;-) První kousky naleznete níže./




















pátek 15. srpna 2008
Vesnice Českého ráje - nový web
A je to tady. Jelikož se Vesnice hezky rozjíždějí a každý měsíc přibude jedna, řekl jsem si, že by bylo vhodné, aby tento projekt měl také svůj web. A je na světě. Jste-li z Českého ráje a zajímá vás život v něm, můžete nyní sledovat nový web na adrese: www.VesniceCr.cz
Možná tam časem objevíte i vaši vesnici, možná se tam časem objevíte i vy.
Možná tam časem objevíte i vaši vesnici, možná se tam časem objevíte i vy.

sobota 21. června 2008
NOVÝ PROJEKT: Svět vzduchoplavců
Tak trochu neplánovitě, ale přece byl spuštěn. Nový projekt, v pořadí již devátý. Nese název Svět vzduchoplavců. Původně jsem zamýšlel, že by se týkal všeho, co se vduchem a létáním souvisí, tedy i s letadly, ale lepší a poutavější bude, když zahrne pouze jednu specifickou a nádhernou oblast - balónové létání. Zároveň bude více vystižen název projektu, jelikož bálony skutečně plavou vzduchem. Zatím není známo, jak dlouho projekt potrvá a jaké všechny výstupy bude mít, ale lze počítat s výstavou, internetovou podobou projektu a určitě i něčím dalším. Na úvod přikládám pár fotografií, které vznikly v rámci balónové fiesty v Bělé p.B. a jejím okolí.
sobota 14. června 2008
Nový web - NaFesťáku.cz

pondělí 19. května 2008
NOVÝ PROJEKT: TurNovinky

neděle 18. května 2008
NOVÝ PROJEKT: Rájecké Letnice





Seslání Ducha svatého či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů (šavuot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. slavila tento svátek církev již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. století. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit vigilie a po ní se slavil oktáv Seslání Ducha svatého. Liturgická barva letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven purpurem. V českých zemích se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávají pohanské obyčeje, byť naroubované na nové náboženství, jak dokládá i kronikář Kosmas, když roku 1092 píše o knížeti Břetislavu II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polou pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“. Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu výpočtu data Velikonoc, který se však liší v západní a východní církvi. Letnice připadají na padesátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, počítaje v tom po starověkém způsobu i tento den; Seslání Ducha svatého je tak osmou nedělí velikonoční doby, kterou tato doba končí. V roce 2008 datum Letnic v západní církvi, kam vesnička Rájec zřejmě náleží, připadl právě na 11. května.
Až do 2. vatikánského koncilu se svatodušní svátky slavily v katolické církvi po dva dny a svatodušní pondělí bylo zasvěceným svátkem. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat křestní vodu, křtít a biřmovat. Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech 2005-2007 vláda volno neúspěšně zrušila jako "den solidarity" na financování sociálních akcí pro seniory.
čtvrtek 15. května 2008
Nová DISKUTOVNA vpravo
Taak, a je tu prostor pro Vaše názory - a to přímo vpravo, hnedle pod počáskem. Tak diskutujte, budeme rádi!
středa 14. května 2008
Festiva(á)lení začíná!
První festival. První skoroletní atmosféra. Fajn hudba. Fajn lidé. Nezapomenutelné zážitky. Vyrážíme!

Za naším letošním zahajovacím festivalem jsme ujeli (Marián uřídil - díky za to!) mnoho kilometrů. Po jejich zdárném zdolání jsme se ocitli v Olomouci. Nevím jak je to "normálně", ale v době, kdy jsme tam trávili čas my, se nám Olomouc jevila jako velmi klidné, mírumilovné město s atmosférou a vzduchem naplněnými Moravou...
Do areálu festivalu jsme přišli poměrně brzy a protože už se jednalo o čtvrtý den festivalového dění, dali se lidé prozatím spočítat na prstech našich rukou. Proto jsme neváhali s procházkou po krásách Olomouce a vydali se hlavně okouknout vyhlášený orloj (jestlipak je hezčí než ten v Praze?). Po návratu do reje festivalu už bychom bavící se rozhodně nespočítali.

Po obvodu areálu byly rozesety stánky s pivem. Co stánek, to jiné pivo. Aby ne, jednalo se o Pivní festival a tak se tu prezentovaly snad všechny pivovary, které můžete najít u nás. A tak i já, sic velká antipivařka, jsem od Mariána ochutnala borůvkové a medové pivo (noo....nechám bez komentáře). A konečně došlo na samotné a očekávané focení. Pustili jsme se do fotografování veškerého dění v okolí podií, stánků, na trávníku... A že bylo co fotit! A samozřejmě jsme se věnovali také kapelám, protože o ně jde na takových akcích přece nejvíc...
Kromě hudebníků stylu Cocotte Minute, Davida Spilky a dalších, došlo na focení zlatého hřebu celého festivalu. Poslední kapelou byla skupina Kryštof.
Setmělo se. Velká scéna. Spousta lidí. Neseděl snad nikdo. Všichni se těšili na Kryštofy, na jejich hudbu. Výborná světla. Trocha kouře. Energie.
Stáli jsme téměř v kotli. Prvních pár desítek minut jsme si užívali focení a zbytek koncertu už jen nasávali tu nezaměnitelnou atmosféru a hudbu...
Když bych měla srovnat atmosféru na festivalových koncertech Kryštofů s akustickým turné...je to...těžko říct, kde je to lepší, co je lepší... Když je člověk na akustickém koncertě, má husí kůži z něho. Říká si: "Nemůže být nic lepšího". Je to osobnější, "rodinnější", hudba zní jinak. Člověk neskáče, sedí, vnímá každou maličkost, každý detail, užívá si atmosféru divadla...A klasický koncert? Zpívá se, tancuje, energie celé kapely, atmosféra masy, všichni si jsou najednou blíž (i když jen na chvíli)...A znovu ta husí kůže. A znovu ten pocit "Nemůže být nic lepšího". Ano. I tady. Ať už vidím tuhle kapelu v jakémkoliv koncertním reji, vždy odcházím odopočinutá, naplněná a s dobrou náladou.

Je pak radost sedět u počítače, probírat se obrázky, vzpomínat a nacházet fotky, které snad stojí za to. Které stojí za to, abychom je někomu ukázali...
Po Kryštofím koncertě bylo pro tento den dofoceno. Usínání s blaženým pocitem. Ráno odjezd. V kapsách karty do foťáků plné fotek a zážitků... Zase ten dobrý pocit...
Už se těším na další...

Za naším letošním zahajovacím festivalem jsme ujeli (Marián uřídil - díky za to!) mnoho kilometrů. Po jejich zdárném zdolání jsme se ocitli v Olomouci. Nevím jak je to "normálně", ale v době, kdy jsme tam trávili čas my, se nám Olomouc jevila jako velmi klidné, mírumilovné město s atmosférou a vzduchem naplněnými Moravou...

Do areálu festivalu jsme přišli poměrně brzy a protože už se jednalo o čtvrtý den festivalového dění, dali se lidé prozatím spočítat na prstech našich rukou. Proto jsme neváhali s procházkou po krásách Olomouce a vydali se hlavně okouknout vyhlášený orloj (jestlipak je hezčí než ten v Praze?). Po návratu do reje festivalu už bychom bavící se rozhodně nespočítali.

Po obvodu areálu byly rozesety stánky s pivem. Co stánek, to jiné pivo. Aby ne, jednalo se o Pivní festival a tak se tu prezentovaly snad všechny pivovary, které můžete najít u nás. A tak i já, sic velká antipivařka, jsem od Mariána ochutnala borůvkové a medové pivo (noo....nechám bez komentáře). A konečně došlo na samotné a očekávané focení. Pustili jsme se do fotografování veškerého dění v okolí podií, stánků, na trávníku... A že bylo co fotit! A samozřejmě jsme se věnovali také kapelám, protože o ně jde na takových akcích přece nejvíc...
Kromě hudebníků stylu Cocotte Minute, Davida Spilky a dalších, došlo na focení zlatého hřebu celého festivalu. Poslední kapelou byla skupina Kryštof.
Setmělo se. Velká scéna. Spousta lidí. Neseděl snad nikdo. Všichni se těšili na Kryštofy, na jejich hudbu. Výborná světla. Trocha kouře. Energie.

Stáli jsme téměř v kotli. Prvních pár desítek minut jsme si užívali focení a zbytek koncertu už jen nasávali tu nezaměnitelnou atmosféru a hudbu...
Když bych měla srovnat atmosféru na festivalových koncertech Kryštofů s akustickým turné...je to...těžko říct, kde je to lepší, co je lepší... Když je člověk na akustickém koncertě, má husí kůži z něho. Říká si: "Nemůže být nic lepšího". Je to osobnější, "rodinnější", hudba zní jinak. Člověk neskáče, sedí, vnímá každou maličkost, každý detail, užívá si atmosféru divadla...A klasický koncert? Zpívá se, tancuje, energie celé kapely, atmosféra masy, všichni si jsou najednou blíž (i když jen na chvíli)...A znovu ta husí kůže. A znovu ten pocit "Nemůže být nic lepšího". Ano. I tady. Ať už vidím tuhle kapelu v jakémkoliv koncertním reji, vždy odcházím odopočinutá, naplněná a s dobrou náladou.

Je pak radost sedět u počítače, probírat se obrázky, vzpomínat a nacházet fotky, které snad stojí za to. Které stojí za to, abychom je někomu ukázali...
Po Kryštofím koncertě bylo pro tento den dofoceno. Usínání s blaženým pocitem. Ráno odjezd. V kapsách karty do foťáků plné fotek a zážitků... Zase ten dobrý pocit...
Už se těším na další...
sobota 3. května 2008
Poslední Kryštof - akustik koncert...a my byli přitom!!

Došlo i na mě... První blogování... Ovšem pouštím se do něho s velkou chutí. Tentokrát (a znovu) mé oblíbené téma - focení koncertu, focení "hudby", focení Kryštofů.
První květnový večer letošního roku se v Trutnově konal poslední koncert Akustik turné II. Ač všichni členové kapely vypadali chvílemi smutně až melancholicky, "rozloučili" se opravdu vydařeně a s úžasnou energií jim vlastní.
Koncert se odehrál v Národním domě, jehož interiér byl pro nás po vstupu trošku překvapením. Po všech těch divadlech, divadelních atmosférách, jsme vešli do menšího a poté do většího sálu s malým podiem. Jen spousta židlí, spousta fanoušků. Ani projekce se na podium tentokráte nevlezla. Ale atmosféru koncertu to rozhodně nenarušilo, nezměnilo. Byl skvělý, jako každý, kterého jsme se zúčastnili.
Tentokrát nebylo mnoho možností k pohybu při fotografování.
Protože jsme nechtěli rušit diváky, seděli jsme celé dvě a půl hodiny v první řadě na jednom místě. Nebylo proto moc šancí vymyslet a vyfotit více kreativní pohledy. I tak ale, za sebe říkám, že se fotilo moc dobře. Už proto, že jsme byli kapele tak blízko.

Koncert utekl jako voda... celý akustik utekl... A já nezapomenu na jediný koncert. Každý z nich byl jedinečný. A pro mě získával ještě tím, že jsem mohla spojit hudbu s focením.

Naše focení s koncem akustiku rozhodně nekončí. Nebudu předbíhat. Jen jednu věc pro dnešek...díky Kryštofům!
Pro mě je to realita snová...
První květnový večer letošního roku se v Trutnově konal poslední koncert Akustik turné II. Ač všichni členové kapely vypadali chvílemi smutně až melancholicky, "rozloučili" se opravdu vydařeně a s úžasnou energií jim vlastní.
Koncert se odehrál v Národním domě, jehož interiér byl pro nás po vstupu trošku překvapením. Po všech těch divadlech, divadelních atmosférách, jsme vešli do menšího a poté do většího sálu s malým podiem. Jen spousta židlí, spousta fanoušků. Ani projekce se na podium tentokráte nevlezla. Ale atmosféru koncertu to rozhodně nenarušilo, nezměnilo. Byl skvělý, jako každý, kterého jsme se zúčastnili.
Tentokrát nebylo mnoho možností k pohybu při fotografování.
Protože jsme nechtěli rušit diváky, seděli jsme celé dvě a půl hodiny v první řadě na jednom místě. Nebylo proto moc šancí vymyslet a vyfotit více kreativní pohledy. I tak ale, za sebe říkám, že se fotilo moc dobře. Už proto, že jsme byli kapele tak blízko.

Koncert utekl jako voda... celý akustik utekl... A já nezapomenu na jediný koncert. Každý z nich byl jedinečný. A pro mě získával ještě tím, že jsem mohla spojit hudbu s focením.

Naše focení s koncem akustiku rozhodně nekončí. Nebudu předbíhat. Jen jednu věc pro dnešek...díky Kryštofům!
Pro mě je to realita snová...
NOVÝ PROJEKT: Letní festivalový život

středa 30. dubna 2008
První čarodějný report z projektu FotoKronika Turnovska 2008











Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)