Tak jsme začali pracovat na projektu
Vesnice Českého ráje. Teoretické přípravy byly dlouhé a pečlivé a dnes jsme vyrazili do terénu. RPJ vybrala super vesničku a já jsem nadšeně souhlasil. Naším cílem byl(a)
Vesec u Sobotky. V malebné vísce mezi zámečkem Humprecht a hradem Kost čas zůstal stát již před sto lety. Alespoň to na mne tak působilo. V roce 1995 zde byla vyhlášena vesnická památková rezervace. Nalézt tady lze 18 převážně roubených chalup, které celek tvoří.
Okrouhlá náves je zdobena dílem lidového umělce Josefa Zemana. Ač se to na první pohled nezdá, život pro místní obyvatele zde není vůbec jednoduchý. V sezóně sem míří davy
turistů a vypadá vše pohodově, ale my jsme chtěli zjistit, jak je tomu i v jiných částech roku a proto jsme navštívili paní Petříčkovou, u které byla zrovna na návštěvě sestra z Turnova. Přítomen byl i její syn. Paní Petříčková v roubeném stavení č.p. 4 žije již od dětství. Po pěkném popovídání jsme mohli vyslechnout různé veselé příhody např. z natáčení mnoha filmů. Vesnička Vesec je totiž oblíbeným cílem filmových štábů. Za léta, kdy se jich zde vystřídalo mnoho, zde například postavili umělý kostel, umělou roubenou chalupu a tyto stavby byly po dokončení natáčení opět rozebrány. Mnoho místních se stalo zároveň komparsisty. V roce 1973 se tady natáčel film "Přijela k nám pouť", kde se odehrála veselá příhoda, když komprasisté museli absolvovat půlhodinovou nonstop jízdu na řetízkovém kolotoči. Co se dělo pak, si asi každý umí představit :-) V roce 1984 se ve Vesci natáčela pohádka "S čerty nejsou žerty". Mimo veselých příhod jsme se také ale mohli dozvědět, že k životu ve Vesci musí patřit i automobil. Ve vísce totiž chybí jakákoliv občanská vybavenost a kvůli nákupům a využití služeb musejí obyvatelé dojíždět do Sobotky. Kdysi sem jezdila alespoň pojízdná prodejna. Od paní Šimůnkové z č.p. 20 jsme poté zjistili, že po skončení turistické sezóny se vesnička stává absolutně opuštěnou a smutnou.
A jelikož velkou část obyvatel tvoří chalupáři z Prahy, od Hradce Králové a jiných měst, tak se na zimu stěhují zpět do svých domovů a Vesec tak zeje prázdnotou. Někteří z chalupářů si Vesec zvolili již za své hlavní bydliště a dojíždějí odtud za prací i do Prahy. V jarním období je zde moc nádherně a určitě se sem vrátíme, jsme ostatně zváni :-) Děkujeme místním za ochotu, příjemné popovídání a přívětivost a těšíme se na další viděnou! Máme radost z toho, že naše pidipropisky z Tohoto Světa udělaly radost obdarovaným:-)
Dovětek: Velice ocením komentáře Vás, čtenářů. Zajímá mne, zda Vás zveřejňované reporty zajímají a přinášejí Vám alespoň částečně něco z toho, na co jsou projekty zaměřeny, v tomto případě tedy na život na vesnicích v Českém ráji.
V pořadí pátý spuštěný projekt se jmenuje Višňový sad. Startuje 1. 5. 2008. Jedná se o nápad RPJ, což mne velice potěšilo! Budeme tvořit fotodokumentaci k jedné písničce od jedné zatím nejmenované výborné hudební skupiny. Vyzkoušíme si tak něco nového a netradičního, vzdáleně možná i souvisejícího s animací. Zřejmě se pokusíme naše fotografie rozhýbat a dát jim život. Po nasbírání dostatečného množství materiálu vytvoříme tzv. FotoKlip (nový český pojem od MK:-)), tedy klip k písni tvořený fotografiemi.
