NaFesťáku.cz - Letní festivalový život

TurNovinky, aneb turnovské novinky (klikněte na obrázek)

pondělí 19. května 2008

NOVÝ PROJEKT: TurNovinky

Osmička. V pořadí osmý projekt není tak úplně normálním projektem. TurNovinky jsou naší další společnou aktivitou. TurNovinky vznikly jako jakási zdánlivá pružnější součást projektu FotoKronika Turnovska 2008, na němž dlouhodobě pracujeme a jehož uzavření je plánováno na konec roku 2008. Jelikož Tento Svět zahrnuje projektů více, pro přehlednost jsme pro Vás otevřeli webové strany s názvem TurNovinky. Zkušební verzi najdete zde: TurNovinky Webové strany budou věnovány pouze projektu Fotokronika Turnovska 2008 a budeme Vám tam přinášet fotografie z aktuálního dění v regionu. Víme, že na turnovsku je možná již přetlak médií, která na Vás chrlí mnoho informací ze všech stran. Nám nejde ale o to, informovat návštěvníky TurNovinek proč, kde přesně a co se stalo a snažit se vysvětlovat souvislosti, ale najdete tam pouze a jen fotografie bez komentářů, pouze se základními údaji. Co, kdy a kde. Zbytek informací se Vám budeme snažit sdělovat právě fotografiemi. Zda-li se nám to povede, či nikoliv, už můžete posoudit sami.

neděle 18. května 2008

NOVÝ PROJEKT: Rájecké Letnice

A máme tu, v pořadí již sedmý, projekt. Odstartovali jsme jej zcela neplánovitě, na úvod bych tedy napsal pár slov o jeho vzniku. Jedeme si tak po Moravě, vracejíce se z jedné větší akce, a vjíždíme do malé vísky, která nese jméno Rájec. Po silnici, jenž ji protíná od hlavy až k patě, pokračujeme vesničkou, když náhle potkáváme na okraji cesty skupinku svátečně oblečených děvčátek a mladých slečen. Nepřipadá nám to nijak zvláštní, zřejmě nějaký srazík nebo oslava. Ale po pár desítkách metrech podobně míjíme vyzdobený vozík a kolem něj zase naopak hlouček chlapecký. Začínáme mít podezření na něco nestandardního a zároveň ve vzduchu začíná vonět fotodokumentaristické dobrodružství. Říkáme si "co to je?", když z Jitule, ne moc přesvědčivě a sebejistě, vychází slovo "Letnice". Já osobně to slyším prvně a nemám ani nejmenší představu, co to slovo znamená. Když jsme již skoro vyjeli z vesničky, otáčím proto automobilovým kormidlem a vracíme se. Přece si takovou příležitost, poznat něco nového, nenecháme ujít! Přijíždíme na maličkou náves a parkujeme poblíž potoka. Vyrážíme. Po chvilce doháníme chlapeckou skupinku s vozíkem a vytahujeme naše fotonádobíčko. Začínáme fotografovat. Chlapci se na nás nejdříve, skoro až nevěřícně, chvilku dívají, ale posléze se opět věnují své původní činnosti. Pokračujeme se skupinkou dál a snažíme se pochopit, oč tu vlastně jde. Chlapci dohromady táhnou jakýsi vyzdobený vozík vespod ozdobený větvičkami s lístky. Jeden člen skupinky občas postříká větévky s listy vodou, asi, aby rychle neuschly. Zastavují se skoro u každého domu a domácím přednášejí jakousi básničku. Dostávají za to pár dárečků . Domácí se jdou podívat k vozíku a my si poprvé všímáme proč. Sedí v něm totiž malý král! Dávají králi pár mincí do talíře. Zároveň se dvou průvodců ptají, jak umí "práskat". Vůbec nevíme, oč jde. Když se ale, pozorujíc dění skrz hledáček fotoaparátu, přesunuji kousek dál, náhle mi kousek okolo hlavy něco prosviští! Rychlým úhybem odtrhuji aparát od oka a dívám se, cože to bylo:-) Průvodci houfku mají v rukou jakési provazové biče, kterými se jali "práskat" o silnici. Napoprvé se jim to ale moc nedaří, zkoušejí to znovu. Po pár pokusech se lepší a domácí jsou spokojeni jejich práskacím uměním. Průvod se loučí a pokračuje od domu k domu dál po vsi a my s ním. Pořizujeme několik dalších záběrů a na konci vísky potkáváme dívčí skupinku, v jejíž čele si pochoduje sama královna! Jelikož se nám za celou tu dobu, kdy jsme s průvodem pochodovali, nepodařilo zcela pochopit, jak slavnost probíhá, jaký je její vznik a smysl, nahlédl jsem do chytrých zdrojů a zde Vám přináším vysvětlení (čerpáno z Wikipedie):

Seslání Ducha svatého či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek letnic pochází z židovského svátku týdnů (šavuot). Teologicky se tento svátek vztahuje v židovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. slavila tento svátek církev již poměrně brzy; první zmínky se objevují však až ve 3. století. Protože v křesťanském chápání letnicemi vrcholí padesátidenní oslava Velikonoc, byly (a nadále jsou) letnice považovány za jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků vůbec. Ve 4. století se začala v předvečer této slavnosti slavit vigilie a po ní se slavil oktáv Seslání Ducha svatého. Liturgická barva letnic byla vždy červená – tento zvyk zřejmě pochází ze slavnostního římského oděvu, který byl barven purpurem. V českých zemích se letnice slavily od příchodu křesťanství, avšak ještě dlouho poté v lidové zbožnosti přetrvávají pohanské obyčeje, byť naroubované na nové náboženství, jak dokládá i kronikář Kosmas, když roku 1092 píše o knížeti Břetislavu II., že vyháněl ze země čarodějníky, věštce a pohanské hadače. Kníže vykořenil podle Kosmy též „obyčeje pověrečné, které vesničané, posud polou pohané, o Letnicích v outerý nebo ve středu zachovávali, přinášejíce dárky ke studánkám, oběti zabíjeli a zlým duchům obětovali“. Výpočet data slavení svatodušních svátků je závislý na výpočtu výpočtu data Velikonoc, který se však liší v západní a východní církvi. Letnice připadají na padesátý den po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně, počítaje v tom po starověkém způsobu i tento den; Seslání Ducha svatého je tak osmou nedělí velikonoční doby, kterou tato doba končí. V roce 2008 datum Letnic v západní církvi, kam vesnička Rájec zřejmě náleží, připadl právě na 11. května.

Až do 2. vatikánského koncilu se svatodušní svátky slavily v katolické církvi po dva dny a svatodušní pondělí bylo zasvěceným svátkem. O těchto dvou dnech bylo možné také žehnat křestní vodu, křtít a biřmovat. Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu, Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech 2005-2007 vláda volno neúspěšně zrušila jako "den solidarity" na financování sociálních akcí pro seniory.