Za naším letošním zahajovacím festivalem jsme ujeli (Marián uřídil - díky za to!) mnoho kilometrů. Po jejich zdárném zdolání jsme se ocitli v Olomouci. Nevím jak je to "normálně", ale v době, kdy jsme tam trávili čas my, se nám Olomouc jevila jako velmi klidné, mírumilovné město s atmosférou a vzduchem naplněnými Moravou...
Do areálu festivalu jsme přišli poměrně brzy a protože už se jednalo o čtvrtý den festivalového dění, dali se lidé prozatím spočítat na prstech našich rukou. Proto jsme neváhali s procházkou po krásách Olomouce a vydali se hlavně okouknout vyhlášený orloj (jestlipak je hezčí než ten v Praze?). Po návratu do reje festivalu už bychom bavící se rozhodně nespočítali.
Po obvodu areálu byly rozesety stánky s pivem. Co stánek, to jiné pivo. Aby ne, jednalo se o Pivní festival a tak se tu prezentovaly snad všechny pivovary, které můžete najít u nás. A tak i já, sic velká antipivařka, jsem od Mariána ochutnala borůvkové a medové pivo (noo....nechám bez komentáře). A konečně došlo na samotné a očekávané focení. Pustili jsme se do fotografování veškerého dění v okolí podií, stánků, na trávníku... A že bylo co fotit! A samozřejmě jsme se věnovali také kapelám, protože o ně jde na takových akcích přece nejvíc...
Kromě hudebníků stylu Cocotte Minute, Davida Spilky a dalších, došlo na focení zlatého hřebu celého festivalu. Poslední kapelou byla skupina Kryštof.
Setmělo se. Velká scéna. Spousta lidí. Neseděl snad nikdo. Všichni se těšili na Kryštofy, na jejich hudbu. Výborná světla. Trocha kouře. Energie.
Stáli jsme téměř v kotli. Prvních pár desítek minut jsme si užívali focení a zbytek koncertu už jen nasávali tu nezaměnitelnou atmosféru a hudbu...
Když bych měla srovnat atmosféru na festivalových koncertech Kryštofů s akustickým turné...je to...těžko říct, kde je to lepší, co je lepší... Když je člověk na akustickém koncertě, má husí kůži z něho. Říká si: "Nemůže být nic lepšího". Je to osobnější, "rodinnější", hudba zní jinak. Člověk neskáče, sedí, vnímá každou maličkost, každý detail, užívá si atmosféru divadla...A klasický koncert? Zpívá se, tancuje, energie celé kapely, atmosféra masy, všichni si jsou najednou blíž (i když jen na chvíli)...A znovu ta husí kůže. A znovu ten pocit "Nemůže být nic lepšího". Ano. I tady. Ať už vidím tuhle kapelu v jakémkoliv koncertním reji, vždy odcházím odopočinutá, naplněná a s dobrou náladou.
Je pak radost sedět u počítače, probírat se obrázky, vzpomínat a nacházet fotky, které snad stojí za to. Které stojí za to, abychom je někomu ukázali...
Po Kryštofím koncertě bylo pro tento den dofoceno. Usínání s blaženým pocitem. Ráno odjezd. V kapsách karty do foťáků plné fotek a zážitků... Zase ten dobrý pocit...
Už se těším na další...
1 komentář:
Téééda, moc hezky napsané to je, milá Jitule! Nádhera. Tak takhle přesně to tam bylo. Po přečtení příspěvku se mi vybavují všechny vzpomínky z tohoto milého, leč dalekého výjezdu, opravdu všechny.. No, doufám, že toto byl jen lehký startík na začátek a další zážitky na Letním festivalovém životě budou ještě více intenzivnější:-) Fakt čupr napsáno, jen tak dál, těším se na další!
Okomentovat