Došlo i na mě... První blogování... Ovšem pouštím se do něho s velkou chutí. Tentokrát (a znovu) mé oblíbené téma - focení koncertu, focení "hudby", focení Kryštofů.
První květnový večer letošního roku se v Trutnově konal poslední koncert Akustik turné II. Ač všichni členové kapely vypadali chvílemi smutně až melancholicky, "rozloučili" se opravdu vydařeně a s úžasnou energií jim vlastní.
Koncert se odehrál v Národním domě, jehož interiér byl pro nás po vstupu trošku překvapením. Po všech těch divadlech, divadelních atmosférách, jsme vešli do menšího a poté do většího sálu s malým podiem. Jen spousta židlí, spousta fanoušků. Ani projekce se na podium tentokráte nevlezla. Ale atmosféru koncertu to rozhodně nenarušilo, nezměnilo. Byl skvělý, jako každý, kterého jsme se zúčastnili.
Tentokrát nebylo mnoho možností k pohybu při fotografování.
Protože jsme nechtěli rušit diváky, seděli jsme celé dvě a půl hodiny v první řadě na jednom místě. Nebylo proto moc šancí vymyslet a vyfotit více kreativní pohledy. I tak ale, za sebe říkám, že se fotilo moc dobře. Už proto, že jsme byli kapele tak blízko.
Koncert utekl jako voda... celý akustik utekl... A já nezapomenu na jediný koncert. Každý z nich byl jedinečný. A pro mě získával ještě tím, že jsem mohla spojit hudbu s focením.
Naše focení s koncem akustiku rozhodně nekončí. Nebudu předbíhat. Jen jednu věc pro dnešek...díky Kryštofům!
Pro mě je to realita snová...
První květnový večer letošního roku se v Trutnově konal poslední koncert Akustik turné II. Ač všichni členové kapely vypadali chvílemi smutně až melancholicky, "rozloučili" se opravdu vydařeně a s úžasnou energií jim vlastní.
Koncert se odehrál v Národním domě, jehož interiér byl pro nás po vstupu trošku překvapením. Po všech těch divadlech, divadelních atmosférách, jsme vešli do menšího a poté do většího sálu s malým podiem. Jen spousta židlí, spousta fanoušků. Ani projekce se na podium tentokráte nevlezla. Ale atmosféru koncertu to rozhodně nenarušilo, nezměnilo. Byl skvělý, jako každý, kterého jsme se zúčastnili.
Tentokrát nebylo mnoho možností k pohybu při fotografování.
Protože jsme nechtěli rušit diváky, seděli jsme celé dvě a půl hodiny v první řadě na jednom místě. Nebylo proto moc šancí vymyslet a vyfotit více kreativní pohledy. I tak ale, za sebe říkám, že se fotilo moc dobře. Už proto, že jsme byli kapele tak blízko.
Koncert utekl jako voda... celý akustik utekl... A já nezapomenu na jediný koncert. Každý z nich byl jedinečný. A pro mě získával ještě tím, že jsem mohla spojit hudbu s focením.
Naše focení s koncem akustiku rozhodně nekončí. Nebudu předbíhat. Jen jednu věc pro dnešek...díky Kryštofům!
Pro mě je to realita snová...
2 komentáře:
Téééda, moc pěkně napsaný první příspěvek, gratuluji k rozjezdu a těším se na další! Já jsem si ten poslední akustik koncert hezky užíval, protože na minulých koncertech jsem buď fotografoval, nebo sledoval. Ono to totiž dohromady moc úplně spojit nejde. Vždy jedna činnost převažuje. Takžeeee (jak by řekl jeden člen kapely:-) ), ten poslední koncert byl pro mě skutečným bonbónkem nakonec. Hezké rozloučení s kapelou. Těším se na Kryštofy třeba zase někdy v budoucnosti, no uvidíme.. s koncem tohoto turné bych jen napsal ..že cítím ztrátu, ve svém (foto)aparátu, to ticho před bouří..
Ahojda Mariánku a Jitulko, jste moc šikovní.Moc vám fandím, jen tak dál. Přeji hodně úspěšných cvaků :-) zdraví Monika Šilhánová
Okomentovat